Gáddjot gielamet! Kronihkka davvisámegillii

KRONIHKKA: Gáddjot gielamet!

Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegottis ja sámi nuoraidorganisašuvnnas Noereh lea oktasaš sávaldat oažžut eanet sámegielat filmmaid ja girjjálašvuođa. Mii háliidat bidjat jienaid sámegillii bivnnuhis filmmaide ja ráidduide, erenoamážit mánáid várás, ja mii háliidit ahte hui ollu vuvdojuvvon girjjit ja govvasárggusráiddut jorgalahttojuvvot sámegillii. Mii háliidit ođđa arena gos geavahit sámegiela. Nuorat dárbbašit giela dain arenain maid sii duođai geavahit.

Dás lea sáhka min giela áimmahuššamis, ja min vátna sámegielagiid áimmahuššamis. Mis sámegielat nuorain lea dakkár dovdu ahte dárogiella báidná eanet ja eanet min giela. Sámi mediat leat gidden fuomášumi dasa ahte sámi nuorat válljejit lohkat ja čállit dárogillii sámegiela sadjái. Lea váivi go nuorat geat gaskaneaset hállet sámegiela, automáhtalaččat válljejit dárogillii čállit. Dán eat hálit ja fertet jorgalahttit dán ovdáneami.

Buot gielat rivdet oktilaččat, muhto dat ii mearkkaš dan ahte mii galgat dohkkehit giela goarideami. Mii eat hálit dušše geahččat go min giela mihtilmasvuohta jávká eanet ja eanet. Giella mii lea áitojuvvon, sáhttá johtilit massit erenoamáš ja dárkilis dadjanvugiid, nugo dálá giellaguoddit geavahit oamastangehčosiid hárvvibut. Dá lea ovdamearka: Gallis eai šat imaštala dajaldagaid nugo «gávdnat olggos» (å finne ut) ja «čohkket (iežat) vulos» (sett deg ned). Jos livččii ollu sámi girjjálašvuohta, de sáhtášii eastadit dárogiela báidnimis nuoraid giela. Mii dárbbašit gielalaččat nana jorgaleddjiid geat sáhtášedje eastadit giela geaffumis.

Ollu nuorat eai čále sámegillii ovdamearkka dihte sosiála mediain. Chattemis ja SMS:s geavahuvvo dárogiella. Sivvan lea leamaš go váilot sámi bustávat, dahje dat ahte lea ollu bargu daid oažžut sadjái. Mis lea dattetge dat dovdu ahte eahpesihkarvuohta sámegiela riektačállimis dagaha ahte nuorat ballet čállimis iežaset eatnigillii. Sámi riektačállin lea sajáiduvvan, dat ii leat eahpelunddolaš dahje váttis, muhto nuoraid gaskkas dat lea hárvenaš oaidnu. Mii duostat čuoččuhit ahte unnán hárjehallan buktá eahpesihkarvuođa min iežamet giela riektačállimis, ja dalle čállit dan gillii maid máhttit čállit. Mis lea dat dovdu ahte sámi nuorat lohket sámegielgirjjiid dušše skuvllain. Astoáiggis buot jorrá dárogillii.

Dasa lassin lea mis dat dovdu ahte lea šaddan measta tabuáššin dat go eai máhte riektačállima bures sin iežaset gillii. Jos čállit dárogillii sosiála mediain, de oktage ii imaštala jos oidnet soames čállinmeattáhusaid duollet dállet. Jos álohii galgá ortografiija ja cealkkastruktuvra leat áibbas riekta alla dásis go mii čállit sámegillii, de johtilit gahččat dan dillái goas sámi čállingiela lei giellačehpiid várás. Mii leat ain alfabetiseren-proseassas mas mihttomearrin lea ahte olles álbmot galgá máhttit čállingiela dan muttos oadjebasat ahte sáhttá geavahit dan árgabeaivvis. Danne fertet mii erenoamážit muitit, ovdal go cuiget earáid heajos giela, ahte álo váruhit dan ahte eat leat mielde unnideamen giela geavaheami nu ahte dan sáhttá geavahit dušše njunnálaga gáfe jugadettiin.

Almmatge lea deaŧalaš ahte mis leat sámi girječállit ja sierra sámi girjjálašvuohta. Sámi girjjálašvuohta lea kulturárdna. Dát ii dattetge galgga mearkkašit dan ahte sámi nuorat eai oččoše lohkat eará girjjálašvuođa. Sámi girjjálašvuohta lea vánis, ja dan geažil lea das gáržžes šáŋŋerviidodat. Mii eat álohii hálit lohkat sámiid birra giliin, muhto beassat válljet juogo Harry Potter, Fifty Shades of Grey, Hobbiten dahje Twilight, dát ovdamearkan dás.

Sámi girjjálašvuođa ja filmmaid jorgaleamis lea ávki buohkaide. Dát lokte giela árvvu, buorida čállinmáhtu, viiddida sátneriggodaga ja doaivumis hehtte vel váldogiela báidnimis gielamet. Das livččii ávki buohkaide geat háliidit oahppat giela, danne go dat lea beaktilis ja somás vuohki oahppat.

Mii leat hui mielas sámegiela oainnusmahttimii juohkelágan vugiiguin, muhto mii fertet váruhit diktimis “otnáš sámi sániid” ja sullasačča šaddamis min áidna gielalaš in-put gáldun. Hui stuorra fuomášupmi lea biddjojuvvon sámegiela oahpahussii sámiide geat leat massán gielaset. Dávjá sáhttá orrut dego sámegielat nuorat fertejit birget ieža maŋŋá go leat váldán vejolaš eksámena sámegiela oahpahusas. Mii jáhkkit ahte lea deaŧalaš movttiidahttit sin geat juo hállet sámegiela, lassin earáid movttiidahttimii.

Mii jáhkkit ahte lea erenoamáš deaŧalaš ráhkadit sámegielat filmmaid mánáide. Erenoamážit olggobealde sámi guovddášguovlluid leat dávjá sámegielat mánáin unnán háleštanskihpárat, ja sáhttá leat álki massit giela. Mii jáhkkit ahte filmmat ja jietnagirjjit sámegillii leat beaktilis oahpponeavvut. Lea buorre beassat geahččat filmmaid maid buot earáge mánát gehččet. Mat seammás leat dan gillii maid máhttá buoremusat. Ovdal leat mis leamaš bivnnuhat Vulle Vuojaš ja Mumi, maid mii persovnnalaččat sáhttit dadjat leat leamaš hui deaŧalaččat min mánnávuođas. Mumi berrešii leat sámegillii neahtas.

Midjiide lea deaŧalaš maiddái loktet giela árvvu. Mii fertet viiddidit sámegiela geavahussurggiid. Go buvttaduvvojit filmmat mat mákset miljovnnaid, muhto ii leat ruhta bidjat jiena sámegillii filmmaide, de báhcit mii imaštit manne min giella ii leat doarvái buorre. Ságastallan dan birra ahte bidjat jiena filmmaide ja ahte jorgalit girjjiid, ii leat ođas sámi servodagas. Ollugat leat bajidan jurdaga. Manne de ii šatta mihkkege das?

Muhtumin dovdo dego jos mii galgat jorgalit maidege sámegillii, de ferte leat dárogielat sámi girjjálašvuohta, dahje dat galget leat áššebáhpirat. Juo, gal lea prinsihppaášši ahte maiddái áššebáhpirat leat sámegillii, ja politihkkárat dárbbašit oažžut giellaveahki sámegielat áššebáhpiriin vai sáhttit geavahit sámegiela njuovžilit sárdnestuolus. Maiddái politihkalaš giella lea goariduvvon dáruiduhttináiggis. Dárbu guovttegielat áššebáhpiriidda ii galgga heađuštit girjjálašvuođa jorgaleami mii lea relevánta stuorát olahusjovkui. Dábálaš olbmot, omd. nuorat geat dárbbašit gielaset, eai čohkká ruovttus ja loga áššebáhpiriid. Sii čohkkájit ruovttus ja lohket Game of Thrones. Doaisttážii dárogillii.

Mii dáhttut ealli sámegiella buot dan mihtilmasvuođain, máŋggabealatvuođain ja sátnegirjáivuođain ja grammatihkain. Beaivválaš giela, ii dušše nuoraid gaskkas, muhto maiddái eanet ja eanet olbmuid gaskkas báidná dárogiella eanet ja eanet. Ollugat eai oppa smiehtage man ollu dárogiella lea báidnán. Ollu sámegielagat geavahit baicce dárogiela sámegiela sadjái, áinnas olbmuid dihte geat leat das muhto eai hála dahje ádde sámegiela. Dát lea maiddái váralaš, danne go olbmos lea dakkár luondu ahte ii gille oahppat maidege maid ii dárbbaš.

Geat galget geavahit ja bajidit sámegiela jos mii ieža eat dan daga? Otnáš sámegielat nuorat dat galget hábmet sámegiela boahtteáiggi, ja dál han mii sáhttit hábmejuvvot. Ii leat ávki dušše somás vugiiguin loktet giela; dasa dárbbašuvvo áŋgiruššan ja dihtomielalašvuohta.

Reklamer

Om SáNuL/SUPU

Sámedikki nuoraidpolitihkálaš lávdegoddi / Sametingets ungdomspolitiske utvalg
Dette innlegget ble publisert i Uncategorized og merket med , . Bokmerk permalenken.

Legg igjen en kommentar

Fyll inn i feltene under, eller klikk på et ikon for å logge inn:

WordPress.com-logo

Du kommenterer med bruk av din WordPress.com konto. Logg ut / Endre )

Twitter-bilde

Du kommenterer med bruk av din Twitter konto. Logg ut / Endre )

Facebookbilde

Du kommenterer med bruk av din Facebook konto. Logg ut / Endre )

Google+-bilde

Du kommenterer med bruk av din Google+ konto. Logg ut / Endre )

Kobler til %s